прерва́ть
verboperfectivo
Par de aspecto прерыва́тьinterrumpir; cortar
Significados
- interrumpir
- cortar
- truncar
- interrumpir, cortar
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | прерву́ |
| ты | прервёшь |
| он / она / оно | прервёт |
| мы | прервём |
| вы | прервёте |
| они | прерву́т |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | прерва́л |
| Femenino | прерва́ла |
| Neutro | прерва́ло |
| Plural | прерва́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | прерви́ |
| Plural | прерви́те |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | прерва́вший |
| Pasivo | — | пре́рванный |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | прерва́в, прервавши |
