ото́рванный оторванный
adjetivo
Significados
- aislado, apartado
Declinación
| Caso | Masculino | Neutro | Femenino | Plural |
|---|
| Nominativo | оторванный | — | — | — |
|---|
| Genitivo | — | — | — | — |
|---|
| Dativo | — | — | — | — |
|---|
| Acusativo | — | — | — | — |
|---|
| Instrumental | — | — | — | — |
|---|
| Preposicional | — | — | — | — |
|---|
оторва́ть оторвать
verboperfectivo
Conjugación
| Futuro |
|---|
| я | оторву́ |
|---|
| ты | оторвёшь |
|---|
| он / она / оно | оторвёт |
|---|
| мы | оторвём |
|---|
| вы | оторвёте |
|---|
| они | оторву́т |
|---|
| Pasado |
|---|
| Masculino | оторва́л |
|---|
| Femenino | оторвала́ |
|---|
| Neutro | оторва́ло |
|---|
| Plural | оторва́ли |
|---|
| Imperativo |
|---|
| Singular | оторви́ |
|---|
| Plural | оторви́те |
|---|
Participios
| presente | pasado |
|---|
| Activo | — | оторва́вший |
|---|
| Pasivo | — | ото́рванный |
|---|
| presente | pasado |
|---|
| Gerundios | — | оторва́в, оторвавши |
|---|