соизволя́ть
verboimperfectivo
Par de aspecto соизво́литьdignarse
Significados
- dignarse
- dignarse, tener a bien
Conjugación
| Presente | |
|---|---|
| я | соизволя́ю |
| ты | соизволя́ешь |
| он / она / оно | соизволя́ет |
| мы | соизволя́ем |
| вы | соизволя́ете |
| они | соизволя́ют |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | соизволя́л |
| Femenino | соизволя́ла |
| Neutro | соизволя́ло |
| Plural | соизволя́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | соизволя́й |
| Plural | соизволя́йте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | соизволя́ющий | соизволя́вший |
| Pasivo | — | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | соизволя́я | соизволяв, соизволявши |