случи́ться
verboperfectivo
Par de aspecto случа́тьсяocurrir; suceder
Significados
- sucederпроизойти
- ocurrirпроизойти
- sucederleс + instrumental
- suceder, ocurrirImpersonal
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | случу́сь |
| ты | случи́шься |
| он / она / оно | случи́тся |
| мы | случи́мся |
| вы | случи́тесь |
| они | случа́тся |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | случи́лся |
| Femenino | случи́лась |
| Neutro | случи́лось |
| Plural | случи́лись |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | случи́сь |
| Plural | случи́тесь |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | случи́вшийся |
| Pasivo | — | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | случа́сь, случи́вшись |


