оправда́ть
verboperfectivo
Par de aspecto опра́вдыватьabsolver; justificar, excusar
Significados
- absolver, exculpar
- justificar, excusar
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | оправда́ю |
| ты | оправда́ешь |
| он / она / оно | оправда́ет |
| мы | оправда́ем |
| вы | оправда́ете |
| они | оправда́ют |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | оправда́л |
| Femenino | оправда́ла |
| Neutro | оправда́ло |
| Plural | оправда́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | оправда́й |
| Plural | оправда́йте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | оправда́вший |
| Pasivo | — | опра́вданный |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | оправда́в, оправдавши |
