колоти́ло колотило

sustantivoinanimado

Significados

  1. batidor, aldaba
  2. tabla de hierro para golpearто же, что клепало; железная доска

Declinación

CasoSingularPlural
Nominativoколоти́локолоти́ла
Genitivoколоти́лаколоти́л
Dativoколоти́луколоти́лам
Acusativoколоти́локолоти́ла
Instrumentalколоти́ломколоти́лами
Preposicionalколоти́леколоти́лах

колоти́ть колотить

verboimperfectivo

Significados

  1. aporrear~ стучать
  2. apalear~ избивать
  3. golpear~ избивать
  4. martillear~ стучать
  5. romper~ раскалывать
  6. dar una paliza~ избивать
  7. sacudir~ выбивать
  8. hacer temblar~ трясти
  9. golpear~ стучать
  10. azotar~ избивать
  11. pegar, golpearcolloquial

Conjugación

Presente
яколочу́
тыколо́тишь
он / она / оноколо́тит
мыколо́тим
выколо́тите
ониколо́тят
Pasado
Masculinoколоти́л
Femeninoколоти́ла
Neutroколоти́ло
Pluralколоти́ли
Imperativo
Singularколоти́
Pluralколоти́те

Participios

presentepasado
Activoколотя́щийколоти́вший
Pasivoколотимыйколо́ченный
presentepasado
Gerundiosколотя́колотив, колотивши

Sinónimos