колоти́ло колотило
sustantivoinanimado
Significados
- batidor, aldaba
- tabla de hierro para golpearто же, что клепало; железная доска
Declinación
| Caso | Singular | Plural |
|---|
| Nominativo | колоти́ло | колоти́ла |
|---|
| Genitivo | колоти́ла | колоти́л |
|---|
| Dativo | колоти́лу | колоти́лам |
|---|
| Acusativo | колоти́ло | колоти́ла |
|---|
| Instrumental | колоти́лом | колоти́лами |
|---|
| Preposicional | колоти́ле | колоти́лах |
|---|
колоти́ть колотить
verboimperfectivo
Significados
- aporrear~ стучать
- apalear~ избивать
- golpear~ избивать
- martillear~ стучать
- romper~ раскалывать
- dar una paliza~ избивать
- sacudir~ выбивать
- hacer temblar~ трясти
- golpear~ стучать
- azotar~ избивать
- pegar, golpearcolloquial
Conjugación
| Presente |
|---|
| я | колочу́ |
|---|
| ты | коло́тишь |
|---|
| он / она / оно | коло́тит |
|---|
| мы | коло́тим |
|---|
| вы | коло́тите |
|---|
| они | коло́тят |
|---|
| Pasado |
|---|
| Masculino | колоти́л |
|---|
| Femenino | колоти́ла |
|---|
| Neutro | колоти́ло |
|---|
| Plural | колоти́ли |
|---|
| Imperativo |
|---|
| Singular | колоти́ |
|---|
| Plural | колоти́те |
|---|
Participios
| presente | pasado |
|---|
| Activo | колотя́щий | колоти́вший |
|---|
| Pasivo | колотимый | коло́ченный |
|---|
| presente | pasado |
|---|
| Gerundios | колотя́ | колотив, колотивши |
|---|