расселя́ть
verbimperfective
Aspect partner рассели́тьsettle, separate, settle apart
Meanings
- settle, separate, settle apart
Conjugation
| Present | |
|---|---|
| я | расселя́ю |
| ты | расселя́ешь |
| он / она / оно | расселя́ет |
| мы | расселя́ем |
| вы | расселя́ете |
| они | расселя́ют |
| Past | |
|---|---|
| Masculine | расселя́л |
| Feminine | расселя́ла |
| Neuter | расселя́ло |
| Plural | расселя́ли |
| Imperative | |
|---|---|
| Singular | расселя́й |
| Plural | расселя́йте |
Participles
| present | past | |
|---|---|---|
| Active | расселя́ющий | расселя́вший |
| Passive | расселяемый | — |
| present | past | |
|---|---|---|
| Verbal adverbs | расселя́я | расселяв, расселявши |