взбаламу́тить
verbperfective
Aspect partner баламу́титьtrouble, stir up, disturb, upset
Meanings
- trouble, stir up, disturb, upset
Conjugation
| Future | |
|---|---|
| я | взбаламу́чу |
| ты | взбаламу́тишь |
| он / она / оно | взбаламу́тит |
| мы | взбаламу́тим |
| вы | взбаламу́тите |
| они | взбаламу́тят |
| Past | |
|---|---|
| Masculine | взбаламу́тил |
| Feminine | взбаламу́тила |
| Neuter | взбаламу́тило |
| Plural | взбаламу́тили |
| Imperative | |
|---|---|
| Singular | взбаламу́ть |
| Plural | взбаламу́тьте |
Participles
| present | past | |
|---|---|---|
| Active | — | взбаламу́тивший |
| Passive | — | взбаламу́ченный |
| present | past | |
|---|---|---|
| Verbal adverbs | — | взбаламу́тив, взбаламутивши |