ута́ивать
verboimperfectivo
Par de aspecto утаи́тьocultar, apropiarse
Significados
- ocultar
Conjugación
| Presente | |
|---|---|
| я | ута́иваю |
| ты | ута́иваешь |
| он / она / оно | ута́ивает |
| мы | ута́иваем |
| вы | ута́иваете |
| они | ута́ивают |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | ута́ивал |
| Femenino | ута́ивала |
| Neutro | ута́ивало |
| Plural | ута́ивали |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | ута́ивай |
| Plural | ута́ивайте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | ута́ивающий | ута́ивавший |
| Pasivo | ута́иваемый | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | ута́ивая | утаивав, утаивавши |