упрека́ть
verboimperfectivo
Par de aspecto упрекну́тьreprochar; reprender, censurar
Significados
- reprochar
Conjugación
| Presente | |
|---|---|
| я | упрека́ю |
| ты | упрека́ешь |
| он / она / оно | упрека́ет |
| мы | упрека́ем |
| вы | упрека́ете |
| они | упрека́ют |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | упрека́л |
| Femenino | упрека́ла |
| Neutro | упрека́ло |
| Plural | упрека́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | упрека́й |
| Plural | упрека́йте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | упрека́ющий | упрека́вший |
| Pasivo | упрека́емый | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | упрека́я | упрека́в, упрекавши |