упреди́ть
verboperfectivo
Par de aspecto упрежда́тьanticiparse, prever; adelantarse, prevenir
Significados
- anticiparse, prevenir
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | упрежу́ |
| ты | упреди́шь |
| он / она / оно | упреди́т |
| мы | упреди́м |
| вы | упреди́те |
| они | упредя́т |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | упреди́л |
| Femenino | упреди́ла |
| Neutro | упреди́ло |
| Plural | упреди́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | упреди́ |
| Plural | упреди́те |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | упреди́вший |
| Pasivo | — | упреждённый |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | упреди́в, упредивши |