умили́ть
verboperfectivo
Par de aspecto умиля́тьconmover; enternecer
Significados
- conmover
- enternecer
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | умилю́ |
| ты | умили́шь |
| он / она / оно | умили́т |
| мы | умили́м |
| вы | умили́те |
| они | умиля́т |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | умили́л |
| Femenino | умили́ла |
| Neutro | умили́ло |
| Plural | умили́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | умили́ |
| Plural | умили́те |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | умили́вший |
| Pasivo | — | умилённый |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | умили́в, умили́вши |