тума́нящий туманящий

adjetivo

Significados

  1. que empaña, que nubla, que oscurece

Declinación

CasoMasculinoNeutroFemeninoPlural
Nominativoтума́нящийтума́нящеетума́нящаятума́нящие
Genitivoтума́нящеготума́нящеготума́нящейтума́нящих
Dativoтума́нящемутума́нящемутума́нящейтума́нящим
Acusativoтума́нящего, тума́нящийтума́нящеетума́нящуютума́нящих, тума́нящие
Instrumentalтума́нящимтума́нящимтума́нящей, тума́нящеютума́нящими
Preposicionalтума́нящемтума́нящемтума́нящейтума́нящих

тума́нить туманить

verboimperfectivo

Significados

  1. nublar, oscurecer

Conjugación

Presente
ятума́ню
тытума́нишь
он / она / онотума́нит
мытума́ним
вытума́ните
онитума́нят
Pasado
Masculinoтума́нил
Femeninoтума́нила
Neutroтума́нило
Pluralтума́нили
Imperativo
Singularтума́нь
Pluralтума́ньте

Participios

presentepasado
Activoтума́нящийтума́нивший
Pasivoтуманимыйтуманенный
presentepasado
Gerundiosтума́нятуманив, туманивши