сто́порить стопорить

verboimperfectivo

Significados

  1. detener, bloquear

Conjugación

Presente
ясто́порю
тысто́поришь
он / она / оносто́порит
мысто́порим
высто́порите
онисто́порят
Pasado
Masculinoсто́порил
Femeninoсто́порила
Neutroсто́порило
Pluralсто́порили
Imperativo
Singularсто́пори
Pluralсто́порьте

Participios

presentepasado
Activoсто́порящийсто́поривший
Pasivoстопоримыйстопоренный
presentepasado
Gerundiosсто́порястопорив, стопоривши