разгроми́ть
verboperfectivo
Par de aspecto громи́тьderrotar, destrozar
Significados
- derrotar, devastar
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | разгромлю́ |
| ты | разгроми́шь |
| он / она / оно | разгроми́т |
| мы | разгроми́м |
| вы | разгроми́те |
| они | разгромя́т |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | разгроми́л |
| Femenino | разгроми́ла |
| Neutro | разгроми́ло |
| Plural | разгроми́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | разгроми́ |
| Plural | разгроми́те |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | разгроми́вший |
| Pasivo | — | разгромлённый |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | разгроми́в, разгромивши |