привыка́ть
verboimperfectivo
Par de aspecto привы́кнутьacostumbrarse; adaptarse
Significados
- acostumbrarse
Conjugación
| Presente | |
|---|---|
| я | привыка́ю |
| ты | привыка́ешь |
| он / она / оно | привыка́ет |
| мы | привыка́ем |
| вы | привыка́ете |
| они | привыка́ют |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | привыка́л |
| Femenino | привыка́ла |
| Neutro | привыка́ло |
| Plural | привыка́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | привыка́й |
| Plural | привыка́йте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | привыка́ющий | привыка́вший |
| Pasivo | — | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | привыка́я | привыкав, привыкавши |