обрека́ть
verboimperfectivo
Par de aspecto обре́чьcondenar; condenar irremediablemente
Significados
- condenar
- condenar irremediablemente
Conjugación
| Presente | |
|---|---|
| я | обрека́ю |
| ты | обрека́ешь |
| он / она / оно | обрека́ет |
| мы | обрека́ем |
| вы | обрека́ете |
| они | обрека́ют |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | обрека́л |
| Femenino | обрека́ла |
| Neutro | обрека́ло |
| Plural | обрека́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | обрека́й |
| Plural | обрека́йте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | обрека́ющий | обрека́вший |
| Pasivo | обрека́емый | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | обрека́я | обрекав, обрекавши |