куме́кать
verboimperfectivo
Significados
- entender, discurrir
Conjugación
| Presente | |
|---|---|
| я | куме́каю |
| ты | куме́каешь |
| он / она / оно | куме́кает |
| мы | куме́каем |
| вы | куме́каете |
| они | куме́кают |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | куме́кал |
| Femenino | куме́кала |
| Neutro | куме́кало |
| Plural | куме́кали |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | куме́кай |
| Plural | куме́кайте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | куме́кающий | куме́кавший |
| Pasivo | — | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | куме́кая | кумекав, кумекавши |