истреби́ть
verboperfectivo
Par de aspecto истребля́тьconsumir; destruir
Significados
- exterminar, erradicar
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | истреблю́ |
| ты | истреби́шь |
| он / она / оно | истреби́т |
| мы | истреби́м |
| вы | истреби́те |
| они | истребя́т |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | истреби́л |
| Femenino | истреби́ла |
| Neutro | истреби́ло |
| Plural | истреби́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | истреби́ |
| Plural | истреби́те |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | истреби́вший |
| Pasivo | — | истреблённый |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | истреби́в, истребивши, истребя́ |