заклина́ть
verboimperfectivo
Par de aspecto закля́стьconjurar, hechizar; implorar, suplicar
Significados
- conjurar, suplicar
Conjugación
| Presente | |
|---|---|
| я | заклина́ю |
| ты | заклина́ешь |
| он / она / оно | заклина́ет |
| мы | заклина́ем |
| вы | заклина́ете |
| они | заклина́ют |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | заклина́л |
| Femenino | заклина́ла |
| Neutro | заклина́ло |
| Plural | заклина́ли |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | заклина́й |
| Plural | заклина́йте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | заклина́ющий | заклина́вший |
| Pasivo | заклинаемый | — |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | заклина́я | заклинав, заклинавши |