дура́чащий дурачащий

adjetivo

Significados

  1. que engaña, que hace el tonto

Declinación

CasoMasculinoNeutroFemeninoPlural
Nominativoдура́чащийдура́чащеедура́чащаядура́чащие
Genitivoдура́чащегодура́чащегодура́чащейдура́чащих
Dativoдура́чащемудура́чащемудура́чащейдура́чащим
Acusativoдура́чащего, дура́чащийдура́чащеедура́чащуюдура́чащих, дура́чащие
Instrumentalдура́чащимдура́чащимдура́чащей, дура́чащеюдура́чащими
Preposicionalдура́чащемдура́чащемдура́чащейдура́чащих

дура́чить дурачить

verboimperfectivo

Significados

  1. engañar

Conjugación

Presente
ядура́чу
тыдура́чишь
он / она / онодура́чит
мыдура́чим
выдура́чите
онидура́чат
Pasado
Masculinoдура́чил
Femeninoдура́чила
Neutroдура́чило
Pluralдура́чили
Imperativo
Singularдура́чь
Pluralдура́чьте

Participios

presentepasado
Activoдура́чащийдура́чивший
Pasivoдурачимыйдураченный
presentepasado
Gerundiosдура́чадурачив, дурачивши