дове́рить
verboperfectivo
Par de aspecto доверя́тьconfiar; fiarse de
Significados
- confiar, encomendar, fiar+ dat.
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | дове́рю |
| ты | дове́ришь |
| он / она / оно | дове́рит |
| мы | дове́рим |
| вы | дове́рите |
| они | дове́рят |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | дове́рил |
| Femenino | дове́рила |
| Neutro | дове́рило |
| Plural | дове́рили |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | дове́рь |
| Plural | дове́рьте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | дове́ривший |
| Pasivo | — | дове́ренный |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | дове́рив, доверивши, дове́ря |