вы́кинуть
verboperfectivo
Par de aspecto выки́дыватьdesechar; tirar
Significados
- desechar, tirar, abortar
- tirarвыбросить
- arrojarвыбросить
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | вы́кину |
| ты | вы́кинешь |
| он / она / оно | вы́кинет |
| мы | вы́кинем |
| вы | вы́кинете |
| они | вы́кинут |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | вы́кинул |
| Femenino | вы́кинула |
| Neutro | вы́кинуло |
| Plural | вы́кинули |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | вы́кинь |
| Plural | вы́киньте |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | вы́кинувший |
| Pasivo | — | вы́кинутый |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | вы́кинув, выкинувши |
