вы́воротить
verboperfectivo
Par de aspecto вывора́чиватьvolver del revés
Significados
- arrancar, extraer
Conjugación
| Futuro | |
|---|---|
| я | вы́ворочу |
| ты | вы́воротишь |
| он / она / оно | вы́воротит |
| мы | вы́воротим |
| вы | вы́воротите |
| они | вы́воротят |
| Pasado | |
|---|---|
| Masculino | вы́воротил |
| Femenino | вы́воротила |
| Neutro | вы́воротило |
| Plural | вы́воротили |
| Imperativo | |
|---|---|
| Singular | вы́вороти |
| Plural | вы́воротите |
Participios
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Activo | — | вы́воротивший |
| Pasivo | — | вы́вороченный |
| presente | pasado | |
|---|---|---|
| Gerundios | — | вы́воротив, выворотивши, вы́воротя |