укоря́ть
verbimperfective
Meanings
- reproach
- to reproach to blame for something to accuse of something
Conjugation
| Present | |
|---|---|
| я | укоря́ю |
| ты | укоря́ешь |
| он / она / оно | укоря́ет |
| мы | укоря́ем |
| вы | укоря́ете |
| они | укоря́ют |
| Past | |
|---|---|
| Masculine | укоря́л |
| Feminine | укоря́ла |
| Neuter | укоря́ло |
| Plural | укоря́ли |
| Imperative | |
|---|---|
| Singular | укоря́й |
| Plural | укоря́йте |
Participles
| present | past | |
|---|---|---|
| Active | укоря́ющий | укоря́вший |
| Passive | укоря́емый | — |
| present | past | |
|---|---|---|
| Verbal adverbs | укоря́я | укоря́в, укорявши |