погреши́ть погрешить

verbperfective

Meanings

  1. to sin, to err, to make a mistake

Conjugation

Future
япогрешу́
тыпогреши́шь
он / она / онопогреши́т
мыпогреши́м
выпогреши́те
онипогреша́т
Past
Masculineпогреши́л
Feminineпогреши́ла
Neuterпогреши́ло
Pluralпогреши́ли
Imperative
Singularпогреши́
Pluralпогреши́те

Participles

presentpast
Active—погреши́вший
Passive——
presentpast
Verbal adverbs—погреши́в, погреши́вши

Examples

  • Он боится погрешить против совести.
    He is afraid to sin against his conscience.