доверши́ть довершить

verbperfective

Meanings

  1. complete, crown

Conjugation

Future
ядовершу́
тыдоверши́шь
он / она / онодоверши́т
мыдоверши́м
выдоверши́те
онидоверша́т
Past
Masculineдоверши́л
Feminineдоверши́ла
Neuterдоверши́ло
Pluralдоверши́ли
Imperative
Singularдоверши́
Pluralдоверши́те

Participles

presentpast
Active—доверши́вший
Passive—довершённый
presentpast
Verbal adverbs—доверши́в, довершивши

Examples

  • Я довершу́, что он начал.
    I will complete what he started.

Synonyms