верши́ть вершить

verbimperfective

Meanings

  1. manage, control, direct

Conjugation

Present
явершу́
тыверши́шь
он / она / оноверши́т
мыверши́м
выверши́те
ониверша́т
Past
Masculineверши́л
Feminineверши́ла
Neuterверши́ло
Pluralверши́ли
Imperative
Singularверши́
Pluralверши́те

Participles

presentpast
Activeверша́щийверши́вший
Passiveверши́мыйвершённый
presentpast
Verbal adverbsвершавершив, вершивши

Related words